tankovy prapor

03. 05. 2011 | † 15. 08. 2013 | kód autora: haE

 Tak vám přečtu, co nám přišlo seshora z divize," řekl nadporučík a dal se do čtení z cyklostylovaného papíru: "Útvarové skupiny a jejich kultpropové zajistí plnění závazku uzavřeného k prvnímu máji 1951 ke dnu Armády v plnění FO a PPOV konáním zkoušek FO. Zkoušky FO proběhnou u všech útvarů současně v týdnu od 9. do 16. září." Na tomto místě se nadporučík odmlčel a zvedl významně zrak k rotnému, neboť týden, kdy se měly zkoušky konat, právě probíhal. Potom pokračoval: "Útvarové skupiny ČSM a kultpropové ve spolupráci s organizacemi strany, agitátory a politickými pracovníky zajistí . . .", jenže to už ho rotný neposlouchal, neboť potají sledoval mnohem zajímavější text pomalu vznikajícího kádrového posudku na Četaře Pavézu Antonína, nar. 21. 5. 1931 v Unhošti, na němž pilně a soustředěně pracoval poručík Hospoda. Četl: Doudpuh Paceza je tžídního bůvodu, coliticky, orůmwrně vyspělá. J uvědpělí, odddán lidicě-demogratiskému žřízení. Je beselé pivahy a v klektivu je oplíben. Scoje vojemské a sbazacké povunosti plní dobže. Je poněkut prutčí pobahy. Je derzy, odmliuvavý, ač není důstoj - tady to zatím končilo, ale protože nadporučík pořád ještě s náboženskou důležitostí citoval svůj dopis, mohl rotný dál nerušeně sledovat kladívka psacího stroje, váhavě uváděné v pohyb Hospodovými prsty. "n" otisklo se na papíře, potom rychle za sebou "iko" a po chvilce "m".Takto popisuje Josef Škvorecký pobyt Dannyho Smiřického ve dvouletém vojenském životě, během něhož dopodrobna poznal, co je to zelená blbost a úřední mašinérie.

Tankový prapor napsán již před emigrací dílo z prostředí armády v 50. letech hlavními postavami Dany Smiřický, Borovička, Pinkas, ... obraz armády ? nezkreslený autor nevypráví souvislý příběh, jde spíše o mozaiku drobných epizod ze života armády. Spojovacím článkem je postava rotného Danny Smiřického. Není to však ten rozporuplný studentík. Zmužněl, je více cyničtější a o hodně opatrnější. Sedm roků života jej změnilo. Zůstala mu ale touha po ženách a milostných dobrodružstvích Příběh začíná ve vojenském výcvikovém středisku Kobylec roku 1953, kde mají tankisté vybudovat okopy pro zamaskování svých strojů. Škvorecký nás s nadhledem a humorem seznamuje s jednotlivými veliteli ? nadporučíkem Růžičkou, kapitánem Matkou, nadporučíkem Pinkasem atd. Nejobávanější figurkou je major Borovička, mrňavý, zakomplexovaný človíček, jenž nese přezdívku ?Malý ďábel?. Právě ten přijíždí na kontrolu práce svých podřízených. Najde jen strašný nepořádek, velitelé spí, tanky jsou špatně ukryty. Pochvalu získává pouze osádka Dannyho. Major ovšem neví, že byl tento ?poctivý okop? vyhlouben již dávno předtím dále sledujeme přípravu zkoušek FO (Fučíkův odznak), jež vykonávají nejen vojáci, ale i důstojníci a jejich ženy. Směšně působí rozhovory nad knihou Daleko od Moskvy (nikdo ji nečetl), velitelé používají slova, aniž by znali jejich pravý význam (fyzikální a psychiatrické vlastnosti ženy) prožíváme noc v posádkovém vězení, kdy major Borovička načapá podporučíka Malinu ve vězeňské cele při milování s četařkou Babinčákovou, a další komické situace (ostřelování velitelského stanoviště rotným Maňasem atd.) v závěru knihy se vojáci na kulturně masovém večírku loučí s vojenskou službou. Kulturní program se velitelům vymyká z rukou. vojáci zpívají všelijaké ?odrhovačky?, což se nelíbí majoru Borovičkovi. Vystřelí do vzduchu a chce zábavu ukončit. Blíží se k němu desítky výhružných očí. Major utíká ven. Druhý den není k nalezení. Spadl do odpadkové žumpy a utopil se celá kniha je protkána milostnými zážitky Dannyho s Janinko, ženou nadporučíka Pinkase, a jeho touhou po Literce (též vdaná), která však jeho city neopětuje atmosféra vojenského života je dokreslena drsnou, často až vulgární mluvou jednotlivých postav.

 

 

 


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.